Koncem 20. let 20. století se stal spolehlivou myšlenkovou základnou brněnské architektury funkcionalismus, paralelně s ním se rozvíjely i méně progresivní architektonické proudy. Mezi přední architekty tohoto období patří Ernst Wiesner (1890-1972. Vilu navrhl Wiesner pro textilního průmyslníka Alfreda Stiassného, jeho ženu Hermine a dceru Suzanne na Hroznové ulici – vznikla mezi lety v roce 1927-1929. Patrový objekt na přehledném půdorysu převráceného písmene L, k němuž náleží samostatně stojící přízemní trakt s garážemi a dvojice budov po stranách vjezdu patří k nejhodnotnějším příkladům architektonického typu tzv. městské vily (villa urbana), který našel v meziválečném Brně široké uplatnění.
Vila stojí uprostřed rozlehlé parkově upravené zahrady, s ulicí ji spojuje dlážděná cesta. Zahrada vznikla ve dvou etapách – ve 20. letech zároveň se stavbou domu a potom v dalším desetiletí, kdy byl založen v její části tzv. Susannenpark věnovaný dceři Susanne. Rodina Stiassnych užívala vilu necelé desetiletí. V roce 1938 jako Židé uprchli před německým nacismem nejprve do Londýna, potom do Kalifornie.
Po emigraci majitelů byla nemovitost v roce 1939 zabavena německou státní policií, která ji využívala pro své potřeby, i když formálně se jejím správcem stala Moravská eskomptní banka. Gestapo v roce 1945 vystřídala Rudá armáda, která vilu částečně poničila. V květnu roku 1945 ve vile bydlel a republiku z ní řídil prezident Dr. Edvard Beneš.
Ustanovením ze dne 6.6.1946 přešla vila pod národní správu, aby v roce 1952 připadla Krajskému národnímu výboru v Brně, který ji až do 90. let využíval pro schůzky a ubytování politicky vysoce postavených návštěvníků Brna. Tehdy se ujalo pojmenování – vládní vila, pod nímž je známá dodnes. V roce 1982 byla vila zapsána na seznam nemovitých kulturních památek pod rejstříkovým číslem 7046.
Do roku 2006 měly objekt v pronájmu BVV Fair Travel, kdy komerčně sloužil k pořádání obchodních jednání, společenských akcí i k ubytování. V této době byl, i přes vysoký nájem, samofinancovatelný. Bohužel nájemce, vzhledem ke krátkodobé nájemní smlouvě, prováděl pouze nejnutnější udržovací práce a tím se objekt postupně „vybydloval“.
Dne 1.7.2009 přešel celý komplex (tj. vila, domek zahradníka, vstupní objekt, ubytovací objekt a zahrada) do majetku NPÚ a vznikla myšlenka vybudovat v objektech areálu Centrum obnovy památek architektury 20. století – metodické centrum pro výzkum a dokumentaci. V lednu roku 2010 byla pro realizaci tohoto projektu podána ţádost o dotaci z Integrovaného operačního programu pro období let 2007 – 2013, prioritní osy 5 – Národní podpora územního rozvoje, oblast intervence 5.1 – Národní podpora vyuţití potenciálu kulturního dědictví, podporovaná aktivita 5.1.a – Vytváření a zefektivňování národních metodických center vybrané oblasti kulturního dědictví. Dotace ve výši 179 203 478 Kč byla projektu přidělena 30.června 2010.
V současnosti probíhá rekonstrukce, která bude ukončena v červnu 2014. Dnem 1.7. zahájí Centrum COPA svoji činnost.
Ernst (Arnošt) Wiesner
(1890 Malacky – 1971 Liverpool)
- významný brněnský architekt meziválečného období židovského původu
- nejvýznamnější stavby:
- Moravská zemská životní pojišťovna (1935-37)
- krematorium (1925-30)
- Moravská banka na náměstí Svobody (1926-29)
- (spoluautor Bohuslav Fuchs)
- palác Morava (1936)
- Haasova vila a Münzova vila v Pisárkách
- a mnoho dalších
Vytvořením plánů pro vilu Stiassni byl E. Wiesner pověřen v roce 1927. Interiéry navrhl vídeňský architekt Franz Wilfert.
Realizaci stavby prováděla v letech 1927 až 29 brněnská stavební firma bratrů Mořice a Artura Eislerových.